Muzeum 2018-07-11T22:01:24+00:00

Historie a vznik muzea

Ač oficiální název zní Muzeum klasického knihařství, budete se tu cítit spíš jako na návštěvě v rodině knihařů v době první republiky.
Muzeum vzniklo v Rožďalovicích v nemovitostech čp. 24, v nichž působil po většinu svého života významný český umělecký knihař Jenda Rajman (1892-1965). Obytný dům a navazující knihařská dílna jsou památkově chráněné a mají původní vybavení stroji a nástroji z Rajmanovy doby. Muzeum je unikátním celkem, kde v autentických prostorách zůstal ucelený soubor všeho, co používalo a produkovalo ruční knihařství v době svého největšího rozvoje. Protože Rajman byl sám literárně nadaný a také systematický, dochovalo se zde hodně písemných a fotografických materiálů dokumentujících život a práci za jeho éry.
Muzeum zřídili Rajmanovi potomci, kteří proto v roce 2002 založili Nadační fond Jendy Rajmana a nemovitosti za pomoci prostředků Evropské unie zrekonstruovali – projekt byl spolufinancován z ROP Střední Čechy a SZIF. 

Umělecký knihař Jenda Rajman

Narodil se koncem devatenáctého století v Rožďalovicích jako třetí syn v rodině knihaře. Vyučil se u svého otce a u pražského knihaře Ludvíka Bradáče (1885-1947), jenž je považován za zakladatele české moderní knižní vazby. Pak musel do první světové války, tři roky pracoval ve vojenském špitále na italské frontě, svůj pobyt zdokumentoval na mnoha fotografiích. Tyto fotografie byly v současnosti – po jejich vyčištění a zvětšení – prezentovány na několika výstavách u nás i v zahraničí.

 

Po návratu založil se svým otcem v Rožďalovicích novou knihařskou dílnu právě v budově č. 24. Až do začátku druhé světové války v ní zaměstnával až 6 lidí a tvořil své skvělé vazby. Shromáždil tu velký soubor nástrojů k výzdobě knih, například knihařských tlačítek, linek a rytin. S jejich pomocí vytvořil mnoho mistrovských vazeb kožených, pergamenových, plátěných nebo potahovaných vlastními originálně barvenými papíry.

Po roce 1948 musel ale propustit zaměstnance, jako živnostník byl různým způsobem šikanován. Díky přijetí do Svazu výtvarných umělců alespoň mohl sám pracovat. V té době vzniklo mnoho jeho mistrovských vazeb. Po jeho smrti dílnu provozovaly socialistické komunální služby a v ní zaměstnávaly dceru Mistra Rajmana, Blanku Hančarovou.

 

Rajmanova Kniha hostů

Díky svým dovednostem poznal umělecký knihař Jenda Rajman (1892-1965) mnoho známých českých výtvarníků a spisovatelů a s některými se velmi spřátelil. Expozici knižních vazeb a knihařskou dílnu proto dnes zdobí darované grafiky a obrazy. Rajmanovo knihařství navštěvovali například Cyril Bouda, Karel Kinský, Karel Vik, Jan Vrba nebo členové rodiny Maxe Švabinského. Jako poděkování za pohostinnost zanechali tito návštěvníci v krásně svázané Knize hostů své kresby a zápisy. Podívejte se na malou ukázku níže.

Desky knihy hostů
Titulní list (K. Kinský)
Rožďalovice (A. Majer)
Rožďalovice (P. Šimon)
Zámek Mcely (C. Bouda)

Budova muzea

Městský dům č. 24 v Rožďalovicích na nároží Husovy a Tyršovy ulice je včetně objektu dílny kulturní památkou. Byl zřejmě postaven v 18. století, kdy město zaznamenalo největší rozvoj díky šlechtickému rodu Valdštejnů. Baroknímu původu maloměstského domu nasvědčuje i originální mansardový tvar střechy. Husova ulice, mířící ke kostelu, v podstatě sleduje středověké osídlení. Hospodářský objekt navazující v Tyršově ulici na hlavní budovu sloužil nejprve jako stáje, později jako dílna, a byl k domu přistavěn po polovině 19. století.

Na začátku 20. století nemovitosti koupila knihařská rodina Rajmanových. Ti předtím bydleli a provozovali knihařství v jediné místnosti domu na protější straně v Husově ulici. V přední části domu už byla prodejna, přístupná výkladcem v čele. Současná podoba budov pochází z přestavby ve 30. letech 20. století, kdy zažil rodinný knihařský podnik Rajmanových svůj největší rozvoj. Při přestavbě byla v obytném domě vyměněna téměř všechna okna i dveře, fasády byly omítnuty břízolitem, střecha byla zakryta vaznicovým krovem, opakujícím tvar původní barokní střechy. Protože k domu nepatřil žádný pozemek, byla střecha dílny využívána jako terasa se zahrádkou a dřevěným altánem.

Po druhé světové válce již Rajmanovi neměli prostředky na údržbu nemovitostí. Stavby i části vnitřního zařízení se proto dochovaly do dnešní doby téměř v původním stavu, jen v průběhu let chátraly. Kompletní, ale citlivé rekonstrukce objektů proběhly ve dvou etapách – v letech 2002-2005 přízemní knihařské dílny, v letech 2014-2015 obytné jednopatrové budovy.

Vnitřní členění budov zůstalo téměř v autentické podobě z 30. let 20. století, kromě vybudování potřebného zázemí. Dochovalo se i mnoho původního vybavení, které přibližuje návštěvníkům tehdejší život, třeba kuchyň nebo koupelna. Na střešní terase byl vybudován altán, napodobující tvarem původní dřevěnou stavbu. Pohled z terasy na dvouvěžový kostel sv. Havla patří ke krásným zážitkům, které si odtud návštěvníci odnášejí.

Při rekonstrukci obytného domu byla při sejmutí vrchních vrstev nátěru stěn objevena neobvyklá výmalba ve stylu art-deco, pocházející z 20. let minulého století. Svým rozsahem i zachováním je v našich podmínkách ojedinělý. V souladu s požadavkem památkové péče proběhne postupná obnova těchto maleb.

Muzeum v médiích

Povolání knihař 11.3.2016 – ČRo Dvojka
Pusťte si tu rozhovor na téma povolání knihař – na stanici Českého rozhlasu Dvojka v pořadu Jak to vidíte, kde byl hostem Ing. Pavel Hančar. Přímý přenos moderovala Patricie Strouhalová.

Toulavá kamera 14.2.2016
Toulavou kameru zajímalo, jak vypadá naše muzeum v novém kabátě. Podívejte se na reportáž na webu České televize.

Reportáž v Českém rozhlase 21.9.2015
Hned po otevření muzea jsme měli možnost předvést se na rozhlasových vlnách i na webu ČRo.

Toulavá kamera 7.1.2007
Naše muzeum knihařství se objevilo v pořadu ČT Toulavá kamera ze dne 7.1.2007. Tato reportáž vyšla také v jednom díle knihy Toulavá kamera.

Český rozhlas 3.7.2006
Dcera Jendy Rajmana paní Blanka Hančarová v rozhlasovém pořadu ze dne 3.7.2006 krásně vypravuje o historii dílny i o vázání knih.

Studio Kamarád 13.11.2011
V pořadu Studia Kamarád – Za písničku se poutník Filip Cíl učí různým řemeslům, u nás dne 13.11.2011 to bylo knihvazačství. Řemeslník – učitel je pak odměněn písničkou. Pro shlédnutí si ještě musíte vyhledat a zaškrtnout příslušnou část pořadu v playlistu

Provozní a návštěvní řád Muzea klasického knihařství v Rožďalovicích

Provozní a návštěvní řád ke stažení

Nadační fond Jendy Rajmana – NJFR