Muzeum klasického knihařství a knihařská dílna Jendy Rajmana

Muzeum provozuje Nadační fond Jendy Rajmana. Tvoří je historická knihařská dílna a malinká expozice krásných uměleckých vazeb vzniklých převážně v rukách tohoto významného uměleckého knihaře. Nyní sídlíme v Rožďalovicích ve staré škole před kostelem. Dříve bylo muzeum umístěné v budovách v Husově a Tyršově ulici, to vás nesmí zmást, pokračujte ke kostelu.

V současné době nabízíme prohlídku knihařské dílny pouze po předchozí dohodě. Prostory jsou malé, optimální počet návštěvníků je deset.

Za spolupráce s městem Rožďalovice chystáme rozšíření expozice v dalších patrech budovy.

knihařská tlačítka

Informace a předměty, které se do klasické prohlídky nevešly, vám přiblíží ONLINE EXPOZICE – pojďte dál!.

Umělecký knihař Jenda Rajman (1892-1965)

Narodil se koncem devatenáctého století v Rožďalovicích jako třetí syn v rodině knihaře. Vyučil se u svého otce a u pražského knihaře Ludvíka Bradáče (1885-1947), jenž je považován za zakladatele české moderní knižní vazby. Pak musel do první světové války, tři roky pracoval ve vojenském špitále na italské frontě, svůj pobyt zdokumentoval na mnoha fotografiích. Tyto fotografie byly v současnosti – po jejich vyčištění a zvětšení – prezentovány na několika výstavách u nás i v zahraničí.

 

Když se vrátil, založil se svým otcem v Rožďalovicích novou knihařskou dílnu právě v budově č. 24. Až do začátku druhé světové války v ní zaměstnával až 6 lidí a tvořil své skvělé vazby. Shromáždil tu velký soubor nástrojů k výzdobě knih, například knihařských tlačítek, linek a rytin. S jejich pomocí vytvořil mnoho mistrovských vazeb kožených, pergamenových, plátěných nebo potahovaných vlastními originálně barvenými papíry.

Od roku 1948 musel ale posupně propouštět zaměstnance, jako živnostník byl různým způsobem šikanován. Díky přijetí do Svazu výtvarných umělců alespoň mohl sám pracovat. V té době vzniklo mnoho jeho mistrovských vazeb. Po jeho smrti dílnu provozovaly socialistické komunální služby a v ní zaměstnávaly dceru Mistra Rajmana, Blanku Hančarovou. Protože Rajman byl sám literárně nadaný a také systematický, dochovalo se  hodně písemných a fotografických materiálů dokumentujících život a práci za jeho éry. 

 

Rajmanova Kniha hostů

Díky svým dovednostem poznal umělecký knihař Jenda Rajman (1892-1965) mnoho známých českých výtvarníků a spisovatelů a s některými se velmi spřátelil. Expozici knižních vazeb a knihařskou dílnu proto dnes zdobí darované grafiky a obrazy. Rajmanovo knihařství navštěvovali například Cyril Bouda, Karel Kinský, Karel Vik, Jan Vrba nebo členové rodiny Maxe Švabinského. Jako poděkování za pohostinnost zanechali tito návštěvníci v krásně svázané Knize hostů své kresby a zápisy. Podívejte se na malou ukázku níže.

Umělecká vazba - Kniha hostů, kteří navštěvovali Rajmanovo knihařství
Desky knihy hostů
Kniha hostů, kteří navštěvovali knihařství - titulní list
Titulní list (K. Kinský)
Obrázek z knihy hostů - rožďalovické panorama - autor Antonín Majer
Rožďalovice (A. Majer)
Obrázek z knihy hostů - rožďalovická krajina - kreslil Pavel Šimon
Rožďalovice (P. Šimon)
Obrázek z knihy hostů - zámek Mcely - autor Cyril Bouda
Zámek Mcely (C. Bouda)

O původní budově muzea

Z historie

Muzeum klasického knihařství vzniklo v Rožďalovicích v nemovitostech čp. 24, v nichž působil po většinu svého života významný český umělecký knihař Jenda Rajman (1892-1965). Vybudovali jej Rajmanovi potomci, kteří kvůli tomu v roce 2002 založili Nadační fond Jendy Rajmana a nemovitosti za pomoci prostředků Evropské unie zrekonstruovali – projekt byl spolufinancován z ROP Střední Čechy a SZIF. Obytný dům a navazující knihařská dílna jsou památkově chráněné a byly vybaveny původními stroji a nástroji z Rajmanovy doby. Byl to unikátní celek, kde v autentických prostorách zůstal ucelený soubor všeho, co používalo a produkovalo ruční knihařství v době svého největšího rozvoje. V roce 2021 se změnou vlastníka nemovitosti muselo muzeum svůj provoz v domě č.24 ukončit.

Budova v období mezi válkami

Městský dům č. 24 v Rožďalovicích na nároží Husovy a Tyršovy ulice je včetně objektu dílny kulturní památkou. Byl zřejmě postaven v 18. století, kdy město zaznamenalo největší rozvoj díky šlechtickému rodu Valdštejnů. Baroknímu původu maloměstského domu nasvědčuje i originální mansardový tvar střechy. Husova ulice, mířící ke kostelu, v podstatě sleduje středověké osídlení. Hospodářský objekt navazující v Tyršově ulici na hlavní budovu sloužil nejprve jako stáje, později jako dílna, a byl k domu přistavěn po polovině 19. století.

Na začátku 20. století nemovitosti koupila knihařská rodina Rajmanových. Ti předtím bydleli a provozovali knihařství v jediné místnosti domu na protější straně v Husově ulici. V přední části domu už byla prodejna, přístupná výkladcem v čele. Současná podoba budov pochází z přestavby ve 30. letech 20. století, kdy zažil rodinný knihařský podnik Rajmanových svůj největší rozvoj. Při přestavbě byla v obytném domě vyměněna téměř všechna okna i dveře, fasády byly omítnuty břízolitem, střecha byla zakryta vaznicovým krovem, opakujícím tvar původní barokní střechy. Protože k domu nepatřil žádný pozemek, byla střecha dílny využívána jako terasa se zahrádkou a dřevěným altánem.

Budova po druhé světové válce

Rajmanovi již neměli prostředky na údržbu nemovitostí. Stavby i části vnitřního zařízení se proto dochovaly do dnešní doby téměř v původním stavu, jen v průběhu let chátraly. Kompletní, ale citlivé rekonstrukce objektů proběhly ve dvou etapách – v letech 2002-2005 přízemní knihařské dílny, v letech 2014-2015 obytné jednopatrové budovy.

Vnitřní členění budov zůstalo téměř v autentické podobě z 30. let 20. století, kromě vybudování potřebného zázemí. Dochovalo se i mnoho původního vybavení, třeba kuchyň nebo koupelna. Na střešní terase byl vybudován altán, napodobující tvarem původní dřevěnou stavbu. Pohled z terasy směrem na dvouvěžový kostel sv. Havla se podobá výhledu na pražské malostranské střechy.

Při rekonstrukci obytného domu byla při sejmutí vrchních vrstev nátěru stěn objevena neobvyklá výmalba ve stylu art deco, pocházející z 20. let minulého století. Svým rozsahem i zachováním je v našich podmínkách ojedinělá. V souladu s požadavkem památkové péče měla proběhnout postupná obnova těchto maleb.

Muzeum v médiích

Polokožená francouzská vazba - vázal Jenda Rajman

Povolání knihař 11.3.2016 – ČRo Dvojka
Pusťte si tu rozhovor na téma povolání knihař – na stanici Českého rozhlasu Dvojka v pořadu Jak to vidíte, kde byl hostem Ing. Pavel Hančar. Přímý přenos moderovala Patricie Strouhalová.

Knihařské nůžky, v pozadí knihařská plátna

Toulavá kamera 14.2.2016
Toulavou kameru zajímalo, jak vypadá naše muzeum v novém kabátě. Podívejte se na reportáž na webu České televize.

Pohled do knihařské dílny a vchodu do muzea knihařství

Reportáž v Českém rozhlase 21.9.2015
Hned po otevření muzea jsme měli možnost předvést se na rozhlasových vlnách i na webu ČRo.

Knihvazačská dílna

Toulavá kamera 7.1.2007
Naše muzeum knihařství se objevilo v pořadu ČT Toulavá kamera ze dne 7.1.2007. Tato reportáž vyšla také v jednom díle knihy Toulavá kamera.

Knihařka Blanka Hančarová

Český rozhlas 3.7.2006
Dcera Jendy Rajmana paní Blanka Hančarová v rozhlasovém pořadu ze dne 3.7.2006 krásně vypravuje o historii dílny i o vázání knih.

Knižní blok - šití na tkanice

Studio Kamarád 13.11.2011
V pořadu Studia Kamarád – Za písničku se poutník Filip Cíl učí různým řemeslům, u nás dne 13.11.2011 to bylo knihvazačství. Řemeslník – učitel je pak odměněn písničkou. Pro shlédnutí si ještě musíte vyhledat a zaškrtnout příslušnou část pořadu v playlistu

Nadační fond Jendy Rajmana – NJFR