Umělecké knižní vazby – online expozice
Umělecké knižní vazby tvoří převážnou část naší sbírky. Většinou je vytvořil významný český umělecký knihař, rožďalovický rodák a patriot Jenda Rajman. Postupně vám tu ty nejhezčí ukážeme. Online prohlídka vám umožní vidět vzácné knihy důkladněji, zblízka a ze všech stran, i uvnitř. To je ještě lepší než ve skutečné expozici, kde knihy stály nebo ležely zamčené ve skleněných vitrínách.
Vývoj umělecké vazby
Umělecká knižní vazba je pojem, jehož význam se v průběhu staletí vyvíjel a měnil. V počátcích vzniku vázaných knih, na našem území v době románské, byla každá kniha originálním ručním výrobkem. Byla jedinečným uměleckým a řemeslným dílem – od psaní a dekorování listů až po zdobení koženého potahu desek zlatnicky, cizelérsky, či třeba drahými kameny.
Knižní vazbu posunul od originality k řadovým výrobkům nejprve rozvoj knihtisku v 15. století. V té době se také u nás začali objevovat knihaři (vazači, knihvazači). K původnímu obchodování s knihami a vazbě knih jim se společenskou potřebou přibývaly další knihařské výrobky – alba, památníky, obchodní knihy, pouzdra a kazety, pasparty. Začátkem 20. století díky se technickému pokroku rozvíjí knihařství průmyslové a klasická ruční vazba knih se od něj odděluje.
Rané práce Jendy Rajmana
Jenda Rajman začínal s povoláním knihaře právě ve dvacátých letech minulého století. České knihvazačství tou dobou zažívalo velký rozmach. Nový trend požadoval, aby vzhled vazby knihy naznačoval její obsah. Na návrzích vazeb proto často pracovali významní grafici a malíři. To zvyšovalo jak zájem o knihy v nakladatelských vazbách, tak o vazby umělecké. Jenda Rajman získával své první zkušenosti s výtvarným řešením a výzdobou desek v knihařské dílně Ludvíka Bradáče. Bradáčova dílna spolupracovala s řadou profesionálních grafiků, např. Cyrilem Boudou, Františkem Koblihou, V.H.Brunerem. Na tuto spolupráci pak Rajman navázal ve své vlastní knihařské dílně v Rožďalovicích.
Jedním z jeho prvních zajímavých uměleckých pokusů byla v roce 1914 vazba knihy „Babička“ do semiše, s textilními předsádkami. Drobnou knížku s pouzdrem dnes uvidíte ve fondech Národního muzea. Mnohem propracovanější pak je vazba knihy „Filosofie umění“. Rajman ji vytvořil podle vlastního návrhu již v roce 1915, v mistrovském kurzu, pod vedením profesora Kysely.
Umělecké knižní vazby z období první republiky
Uměleckých vazeb z Rajmanova nejplodnějšího období opatrujeme mnoho. K nejzajímavějším patří kniha „Česno“, kde pro zdobení desek umělec použil převážně kombinaci dvou zrcadlově obrácených trojúhelníkových knihařských tlačítek.
Umělecké knižní vazby z období 2. světové války a pozdější
Složitá doba umělecké vazbě knih nepřála. Jenda Rajman se ve své tvorbě obracel hodně k rodině a přátelům. V roce 1951 tak vytvořil krásnou koženou vazbu pro pamětní knihu “Druhá kniha přátel a hostí u Rajmanů”, která navazovala na první pamětní „Knihu hostů a přátel u Rajmanů“, svázanou Antonínem Tvrdým v roce 1941. Jedná se o rukopisná díla, jejichž autory a ilustrátory byli sami návštěvníci. Ukázky si prohlédněte v článku “Pamětní knihy Rajmanovy rodiny” a také na záložce “Muzeum”. Tam se dozvíte více o naší snaze uměleckou vazbu knih prezentovat a o Nadačním fondu Jendy Rajmana.
Poválečné období znamenalo postupné ořezávání Rajmanovy knihařské dílny. Uznáním jeho kvalit bylo přijetí do Svazu výtvarných umělců. Díky tomu mohl ve skromných poměrech pokračovat ve svém milovaném knihvazačství. V pozdějším věku si mohl k malému důchodu přivydělávat tvorbou bibliofilií pro zákazníky, kteří jej stále uznávali.
