Z italské fronty – Sočská fronta 1915-1917 – online expozice

První světová válka na fotografiích I.díl

Události z italské fronty stále zajímají naše válečné historiky i proto, že na ni bylo nasazeno hodně Čechů. K nim patřil také náš dědeček Jenda Rajman, povoláním umělecký knihař. První světová válka jej zavála do týlu fronty. V jeho pozůstalosti jsme nalezli snímky, které on a jeho bratr fotografovali a zasílali domů. Ukázalo se, že to jsou unikátní dokumenty o válečném životě, neboť většinou obsahují popisy a dataci. Vybrané vám tu přiblížíme. Podrobnější vysvětlivky a některé přepisy rukou psaných textů naleznete přímo u jednotlivých snímků.

K.u. k. Feldspital Nr. 3/15

Italská fronta na řece Soča (Isonzo) byla drsným setkáním mladého knihaře Jendy Rajmana s válečnou realitou. Narodil se v Rožďalovicích v roce 1892, na začátku první světové války mu bylo 22 let. Měl tedy příhodný věk pro nástup do armády. Naštěstí nemusel do přímého boje, využil možnosti zvolit neozbrojenou službu. Jeho starší bratr Josef byl vojákem z povolání a pomohl mu získat úřednické místo v polní nemocnici 15. armádního sboru, kde sám působil.

Polní nemocnice na horní Soči v Julských Alpách byla umístěna pár kilometrů od fronty v údolí řeky Bača. V této vesnici zvané Podmelec sídlil také štáb 15. armádního sboru.

Pěkný popis feldšpitálu je u skupinového snímku důstojníků, pravděpodobně z počátku války (ač rodiče zaznamenali den a měsíc přišlé korespondence, není uveden rok):  Přijímací místnost raněných, též naše kancelář. Pro skupinu všech našich důstojníků není můj stolek viděti. Napravo u schodů je tabulka, kde píši „stand“ dále pak dva malé stolky se třemi sedátky (jak je jedno mezi druhým a třetím pánem viděti). Máme zde vše již velmi pěkně zařízeno. Též Röntgenovy paprsky na fotografování máme a pro každý druh nemocí nebo zranění zvláštní místnost. Je to jinak veliká továrna na nábytek, pro polní nemocnici jako stvořena. I elektrické světlo a vodovod zde máme. Všude čistý zdravý vzduch. Schody napravo vedou do I. poschodí (dvě veliké místnosti, z nichž jednu též posílám). Došel 21/7

Boje na frontě

Italská fronta byla otevřena až v květnu 1915, předtím se bojovalo jen na západní a východní frontě. Italové se soustředili na prolomení rakousko-uherských pozic v údolí řeky Soča. Nepřístupný alpský terén i vybudovaná opevnění ale napomáhaly rakousko-uherské obraně. Historici hovoří o 11 bitvách v těchto místech, přičemž ani jedna strana nedosáhla významných územních zisků. Při dvanácté bitvě v říjnu 1917 se podařilo spojeným silám Rakouska-Uherska a Německa prolomit u Caporetta (Kobaridu) italskou linii a postoupit do severní Itálie až na řeku Piavu. Uvádí se, že ve všech bitvách dohromady na obou stranách zahynulo přes milion mužů.

Z italské fronty – výstavy fotografií

Nalezené fotografie jsme nechali digitálně zpracovat – vyčistit a zvětšit, poskytli jsme je na několik výstav u nás i v zahraničí. Stálá výstava s využitím našich materiálů je nyní umístěna v pražské Invalidovně. Některé byly též zveřejněny v publikaci „Fotografové války“, vydané u příležitosti stejnojmenné výstavy. Tu realizovala Správa Pražského hradu v roce 2011. Čas na fotografování byl hlavně ve volnějších chvílích, proto fotografie celkem často zachycují skromné zábavy nebo i slavnostní okamžiky.

Našli jsme též jednu stranu deníku, kde Jenda popisuje útok na jejich údolí. Tento text a fotografie z postupu nemocnice k Piavě, když byla v roce 1917 italská fronta prolomena, budou předmětem dalšího článku.

Přejděte si na další části naší online expozice.