Slepotisk na knižních vazbách – online expozice
Slepotisk se uplatňuje při zdobení knižní vazby samostatně nebo v kombinaci se zlacením a dalšími technikami. Vtlačením mírně teplého knihařského tlačítka nebo rytiny do vlhké kůže vznikne tmavě zbarvený reliéfní otisk. V téměř nezměněné podobě jej knihaři používají již od doby románské. Pojďme se podívat na ranou práci uměleckého knihaře Jendy Rajmana celou zdobenou právě slepotiskem do přírodní usně. Považte – té knížce je víc než sto let! Potom uvidíte, jaké nástroje použil a že by vám to s nimi také šlo.
Umělecká knižní vazba z roku 1915, raná práce, celokožená, vázal Jenda Rajman. Přední a zadní desky i hřbet zdobí slepotisk, titul na hřbetě ražen slepotiskem. Vnitřní okraje desek se slepotiskovými linkami, zlacená ořízka na horní straně knižního bloku. Předsádky z mramorovaného knihařského papíru. Na zadním listě vepsáno tužkou „Vázal v únoru 1915 Jenda Rajman“. Titul: Walter Pater, Renaissance, Praha 1913, nákladem Spolku výtvarných umělců Mánes. Rozměry 15 x 19 x 2 cm.
Nástroje pro ruční ražbu
Slepotisk a ruční zlacení patřily k chloubám Rajmanovy umělecké práce. V jeho knihařství vznikla postupně velká sbírka knihařských tlačítek. Základ souboru raznic položil už italský knihař, který v Rožďalovicích působil ještě před Rajmanovým otcem, tedy někdy v první polovině 19.století. Kolekci tvoří tzv. filety – historická tlačítka s ornamentálními motivy, obloučky a linky, celkem v počtu více než 500 kusů. Tlačítka od doby Mistra Rajmana stále leží ve stejných skříňkách, každé má na poličce své označené místo – otiskem a číslem. Linky knihař zavěšoval do mřížek v hlubokých zásuvkách, což nám stále umožňuje rychlé vyhledání potřebného vzoru. Zachoval se i původní sešit s evidencí tlačítek.
Slepotisk nebo ruční zlacení jsou také vhodnou technikou pro ražbu titulů knih. K tomu knihař potřeboval vysoké mosazné písmo a knihařský svěrák pro sazbu. Tlačítka a svěrák s písmem se nahřívají na ohřívadle. Rajman měl několik obdélníkových lihových kahanů s plochou pro položení tlačítek kolem širokého knotu. Pro ražbu na hřbet si knihu upevňoval do dřevěného ručního lisu, který se dá naklápět. Většinu jeho nástrojů v naší ruční knihařské dílně stále využíváme, i když je doplňujeme modernějšími zařízeními.
Pro ražbu titulu knihař vysází mosazná písmena do svěráku na písmo, který předem nahřeje. Logické je, že písmo při pohledu na raznicovou plochu svěráku musí být zrcadlově obrácené. Za chvilku se dozvíte, jak se kniha s využitím slepotisku zdobí.
Slepotisk – postup ruční ražby
Pro slepotisk se hodí kůže – usně, které mohou nasát vodu – přírodní nebo barvené mořidly. Základem je předem připravený návrh na průhledném papíře. Ten si knihař vytvoří na pauzovací papír pomocí tlačítek namáčených do razítkové barvy. Hotový plán upevní na knižní desku. Vybraná tlačítka podle vzoru mírně nahřeje a lehkým tlakem vtlačuje přes nákres do kůže. Po sejmutí návrhu se přenesená kresba ještě znovu mírně teplými tlačítky vytlačuje. Následuje konečná ražba, která se provádí do vyznačených míst na navlhčenou kůži.
Vzory zpracované Rajmanem pro ruční ražbu slepotiskem či zlacením.
Zkuste si slepotisk
Naši sbírku knihařských tlačítek rádi využíváme nejen pro vlastní práci, ale i pro seznámení zájemců s knihařským řemeslem. Na papír si tvoří různé návrhy pomocí tlačítek namočených v razítkové barvě. Nejpovedenější pak mohou použít jako vrchní obal zápisníčku, který si sami sešijí. Následně si účastníci workshopu zkusí slepotisk do kousků vlhké kůže. Bohužel v současné době nemáme tak velké prostory, abychom vás na takovouto tvořivou dílnu mohli pozvat k nám. Pokud ale máte místo, kde by se dala akce uskutečnit, rádi přijedeme.
A závěrem ještě jeden krásný příklad, jak se slepotisk uplatnil na zdobení mohutné knihy:
Umělecká knižní vazba z roku 1939, celokožená, přírodní teletina, vázal Jenda Rajman. Přední a zadní desky zdobí slepotisk a zlatá linka, hřbet s 5 nepravými vazy se slepotiskem, zlacenými hvězdičkami a zlaceným titulem, vnitřní okraje desek lemovány slepotiskovou linkou. Kapitálek trojbarevný trojvrstvý, zlacená ořízka na horní straně knižního bloku. Signováno zlaceným razítkem na vnitřním okraji zadní desky “RAJMAN ROŽĎALOVICE”. Ilustrace Cyril Bouda. Titul: Benvenuto Cellini, Vlastní životopis, Praha 1939, vydal Klub zaměstnanců Léčebného fondu veřejných zaměstnanců. Rozměry 22 x 29 x 6 cm.